Hartenberg a Hřebeny
Hartenberg
Historie
ZALOŽENÍ HARTENBERKA
První zmínky o Hartenberku nalézáme v listině z 15 stol, ale ačkoliv přesné datum založení hradu neznáme, lze se domnívati, že byl založen kolem roku 1196,neb z těchto dob se v listinách dovídáme o Habartu z Harenberka. Po jeho smrti byl hrad /či možnáí ješte jen tvrz/ prodán Hedvikou , vdovou po Habartovi opatu Janovi z Waldsasenu., který tak získal i právo na lesy a doly kolem Hartenberka.
Hartenberk tak patří k nejstarším českým hradům.
H a r t e n b e r k o v é byli považováni již za krále Jana Lucemburského za leníky a hrad byl považován za královský majetek. V léno byl udělen Karlem IV. dne 2.1.1350 Tutovi, Habartovi a Albrechtovi. S hradem získali i vesnice Čistou, Dolinu, Horní Částkov, Hrádek, Krajkovou, Květnou. Luh a další..
Nedaleko od hradu procházela i obchodní stezka z Erfurtu do Prahy, která tak byla pod kontrolou císaře, který již roku 1364 byl korunním jměním a byl spravován z loketského hradu. Jeho purkrabím byl Zdimír ze Sedlce.
Hartenberk v době husitské
V dobách panování Václava IV. dostal hrad v léno rytíř Jan Maleřík, purkrabí loketský a pán Nejdku.Po jeho smrti syn Albrecht. V dobách husitských byl hrad dobýván hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic, byl ale Zdeňkou z Hartenberka ubráněn. V 50 letech se Maleříkové přidali k loupeživým rytířům a hrad byl oblehnut a vypleněn chebskými měšťany r. 1459.
Zpustošený hrad vykoupil král Jiří z Poděbrad za přispění financí Matěje Šlika, ten hrad obnovil, zřídil v něm kapli se třemi oltářemi a nechal ji vysvětit míšeňským biskupem.
Za panování Jagellonců zůstal hrad v držení Šliků / Václav l.,Erasmuus,Pankrác a Štěpán/, ti byli velmi dobrými hospodáři, těžili nejen dřevo ale i rudy olova, kterou dodávali na Jáchymovsko. kde se využívalo při zpracování stříbra.
Po smrti Štěpána / padl v bitvě u Moháče r. 1526 po boku krále Ludvíka / spojil jeho bratr Jeroným panství hartenberské s Luby a Loktem
Habsburkové
Ferdinand I.vymenil panství Krasíkov se Šliky za jejich pozemky a stal se tak majitelem Hartenberka. Lákalo jej zde především olovo a stříbro s cínem. Záhy však byl nucen Hartenberk zastavit
Písnicové
Rudolf II jej pak aroku 1597 prodává komornímu radovi a prokurátorovi Království českého Jindřichovi z Písnice
Ten jej zaátkem 17. stol přestavěl v zámek.
Třicetiletá válka
Hartenberku nepřidala r. 1621 byl obsazen a dobyt Bavory, v letech 1640 - 1643 byl úplně zničen / obyvatelné byly jen tři místnosti / císařskými mušketýry. Po válce vyhořel a uveden do původního stavu byl až roku 1688. Dostal podobu raně barokní. Za Písniců vznikla ves Hřebeny , zámecký pivovar a papírna.
Auerspergové
Po vymření Písniců zdědila Hartenberk Marie Anna hraběnka Auerspergová
Největšího rozkvětu dochází za jejího syna Josefa Karla, známého právníka ve státní službě.Ten zde rozšířil knihovnu, psal své paměti a sbíral minerály. Mezi jeho přátelé patřil i J.W.Goethe, který zde nejednou pobýval. Oslavil zde i své 72. narozeniny. Na stráni proti zámku se nalézala stará bříza, kde Goethe velmi rád odpočíval.
Také syn Josef Jáchym dosáhl vysokých státních úřadů, ale on i jeho bratr zůstali bezdětní.
Za Auerspergů byla založena ves Josefov a za Josefa Jáchyma se v panství začala paličkovat krajka. Také Hartenberk získal změny stavební i ve vnitřním zařízení. Zámek ztratil středověký ráz , zbořena byla větší část opevnění, střecha byla pokryta šindelem, a v zahradě u zámku byl vybudován skleník..
Poslední úpravy provedla roku l871 Františka hr. A. v interiéru hlavní zámecké budovy, nechala restaurovat zámeckou kapli z rytířského sálu vznikly obytné místnosti.Zámeckou věž kryly báně s dvěma lucernami. Zámecké nádvoří bylo obklopeno kůlnami stájemi a by ty pro úředníky. Uprostřed nádvoří se nalézala kamenná kašna s pitnou vodou. V přízemí hlavní budovy se nalézala kuchyně, v prvním patře hostinské pokoje. V patře druhém veliká jídelna a obytné pokoje a kaple sv. Tří králů s klenbou na sloupech a břidlicovou podlahou. 4 sloupí oltář měl sochy světců.
Konávala se zde procesí. Na tomto patře se také nalézala mučírna přestavěná v obytný pokoj.
Ve třetím patře pak byly ložnice, obytné pokoje a sál předků.
V podzámčí byl založen zámecký rybník, k pivovaru přibyl i lihovar a malá sušárna lnu. Od roku 1840 byla zřízena v Hřebenech i škola. R. 1876 byla vybudována nádražní budova s restaurací. Ve vsi pak byla zřízena pošta a kaple sv. Epifiana.
Kopalové
Po smrti Františky hr. Auerspergové zdědila Hartenberk její neteř Marie Kopalová a její dcera Františka Kopalová. Obě byly velmi silně nábožensky založené a hodlaly vystavět v Hřebenech klášter.
Po vzniku Československa a agrárních reforem přišli Majitelé velkostatku Hřebeny o část pozemků.
Františka Kopalová byla známá svoji charitativní činností. Založila zde tábor pro děti nezaměstnaných roku l935. Také v následujících letech se zde zrekreovalo celkem téměř 1000 dětí.
Po druhé sv. válce byla hraběnka Kopalová zařazena do odsunu do Německa. Zde žila do roku l968. Její majetek zkonfiskoval stát a správu nad ním převzala správa Státních lesů v Sokolově. Nějaký čas využívalo zámeckou budovu i Ministerstvo vnitra či národní obrany. V letech l946 - 47 byl převezen zámecký archiv z obav před jeho dalším poškozováním na sokolovský zámek. Dnes lze vše najít ve Žluticích, kde se nalézá pobočka Státního oblastního archivu.
Hartenberk za komunismu
Jelikož v této době bylo vše spíše zneužíváno než využíváno, byla knihovna, čítající více než 1780 svazků , převezena na státní zámek Krásný Dvůr a obrazy s nábytkem pak našly své místo v Kynžvartu.Socha Panny Marie ze zámecké kaple byla přenesena na farní úřad v Krajkové. Také pivovar ukončil svoji činnost podobně jako později škola / v ar l977/ V sedmdesátých letech byla socha sv. Floriána z niky v nádvoří přemístěna do zámku v Sokolově.
Od roku l979 se snažila komise tvorby a ochrany životního prostředí OV SSM vedená Zdenkem Drobným o konzervaci zámku, před teltvizními kamerami se prováděl průzkum zámecké studny potapěči z klubu Nautilus ve Vřesové.
Peníze se však nepodařilo sehnat a záchranu dokončit.
12.8.l984 založil na hradě neznámý pachatel požár. Ten se zopakoval ještě o rok později 9.6.l985 kdy lehla popelem velká část zámku / krovy hlavní budovy,propadly se stropy, zřítila se severní obvodová zeď i části štítů. Zkázu přečkala jen zámecká věž a chátrající budova kanceláří, takže s paradoxem jen nejstarší a nejmladší části zámku. Lidé začali využívat rozpadlé zdivo k levnému zisku stavebního materiálu a tak se rozvaliny stávali ještě horšími.Koncem roku l991 vyhořel krov a střecha zámecké věže a to ukončilo chátrání Hartenberka.
Další povídání o Hartenbergu
další info
Domů
© 2009-2013 Železniční spolek Klub M 131.1
